Krásná AMERIKA
Amerika
Amerika
Rozloha: 42 549 000 km²
Počet obyvatel: 910 720 588 (odhad, 2008)
Počet států: 35
Regiony: Severní Amerika
Střední Amerika
Jižní Amerika
Amerika je druhý největší kontinent a zároveň je jeden z šesti zemských kontinentů, jde o jediný kontinent, jehož celé území leží na západní polokouli a zároveň s tím se (tak jako Afrika) rozkládá na jižní i severní polokouli. Tradičním datem objevení Ameriky Evropany je rok 1492, kdy k břehům tohoto světadílu pod španělskými vlajkami přirazila flotila vedená Kryštofem Kolumbem. Z Evropy však s velkou pravděpodobností vstoupili na americkou půdu jako první Vikingové, a to již o několik stovek let dříve.
Název
Po objevení Ameriky Kolumbem se nově nalezenému světadílu začalo říkat Nový svět. Dnešní název je odvozen od jména italského obchodníka a mořeplavce Ameriga Vespucciho, který mezi lety 1499 a 1502 podnikl dvě plavby podél východního pobřeží Jižní Ameriky. Německý kartograf Martin Waldseemüller vydal roku 1507 mapu světa, v níž nově objevený kontinent nazval podle Vespucciho křestního jména – Amerika. Tento akt vyvolal protesty veřejnosti, že se Vespucci snaží uzurpovat Kolumbovi jeho prvenství. Vespucci však – jak se později ukázalo z dobové korespondence – označení Amerika nijak neprosazoval.
Rozsah
Nejsevernější bod Ameriky je Kaffeklubben Island, který je také nejsevernější bod na pevnině Země. Nejjižnější bod jsou ostrovy Southern Thule, i když jsou někdy považovány za část Antarktidy. Nejvýchodnější bod je Nordostrundingen a nejzápadnější bod je ostrov Attu.
Poloha
Amerika leží na západní polokouli, je protažena poledníkovým směrem od severu k jihu přes obě polokoule a na jihu se směrem od severu k jihu sužuje. Její maximální délka činí 14 500 km, šířka 5 950 km. Na severu je Amerika obklopena Severním ledovým oceánem, na východě Atlanským oceánem a na západě Tichým oceánem. K jiným světadílům se přibližuje: k Asii nejtěsněji (75 km) v Beringově úžině, k Evropě má nejblíže přes Grónsko směrem k Islandu, k Antarktidě se přibližuje řadou souostroví mezi Ohňovou zemí a Antarktickým poloostrovem.
Topografie
Nejvyšší hora Jižní Ameriky a celého světadílu je Aconcagua (6959 m n. m.). V Severní Americe je pak nejvyšší hora Mount McKinley (6194 m.n.m.). Západní část Ameriky zabírají Kordillery, západní částí Jižní Ameriky se táhnou Andy a v západní částí Severní Ameriky se rozléhají Skalnaté hory. 2300 km dlouhé Appalačské pohoří se táhle na východním pobřeží Severní Ameriky od Alabamy k Newfoundlandu. Severně od Apalačského pohoří, na východním pobřeží Kanady, leží Arktické Kordillery. V Kaskádovém pohoří, které se také nachází v Kordillerách je známý stratovulkán Mount St. Helens (2549 m n. m.)
Hydrologie
Amerika má mnoho řek s velkým povodím. Největší povodí v Jižní Americe má řeka Amazonka, která má také největší průtok z řek na Zemi. Pramení v Andách. Největší povodí v Severní Americe a druhé největší na světě má řeka Mississippi. Druhé největší povodí v Jižní Americe, okolo 2,5 mil. km², má řeka Paraná. V Jižní Americe se nachází nejvyšší vodopád Salto Angel ve Venezuele. Nejznámější jezera jsou kanadsko-americká: Hořejší, Huronské, Michigenské, Erijské a Ontario. Nejvýše položené jezero na světě je Titicaca, leží v nadmořské výšce 3812 m.
Podnebí
Vzhledem k protáhlému tvaru kontinentu od severu k jihu jsou v Americe zastoupena všechna podnebná pásma.Nejsevernější území zasahuje do pásu arktického (polárního).Na něj navazuje subarktický pás.Největší část Severní Ameriky leží v pásu mírném, jih potom v subtropickém.Nejjižnější oblasti zasahují nepatrně do pásma tropického.V tropickém pásmu leží celá Střední Amerika a značná část Ameriky Jižní.Zhruba od obratníku Kozoroha po 40 stupňů j.š se nachází opět pásmo subtropické, na něj navazuje mírné (Patagonie) a nejjižnější části Patagonie a Ohňová země jsou již v pásmu subarktickém, kde je podnebí drsné a studené (proniká sem vliv
Populace
Celková populace Ameriky je 858 000 000 lidí a je rozdělena následovně:
Severní Amerika: V roce 2001 495 milionů obyvatel a v roce 2002 501 milionů obyvatel (zahrnuje Střední Ameriku a Havaj)
Jižní Amerika: V roce 2001 352 milionů obyvatel a v roce 2002 357 milionů obyvatel
Etnologie
Populace Ameriky se skládá z potomků osmi velkých etnik a jejich kombinováním.
Indiáni, např. Inuité a Aleuté.
Lidé s evropským původem, hlavně Španělé, Britové, Irové, Italové, Portugalci, Francouzi, Poláci, Němci, Nizozemci a Dáni.
Mestici, kteří mají smíšený evropský a americký původ.
Černoši, hlavně s původem v Západní Africe.
Mulati, kteří mají smíšený černošský a evropský původ.
Zambové (španělsky) a Cafuzové (portugalsky), kteří mají smíšený černošský a indiánský původ.
Asiaté, kteří mají původ ve Východní, Jižní nebo Jihovýchodní Asii.
Lidé z Blízkého východu.
Američtí Asiaté, kteří mají smíšený asijský a americký původ.
Náboženství
Převažující náboženství v Americe jsou následující:
Křesťanství (Severní Amerika: 85 %; Jižní Amerika: 93 %)
Římské katolictví (vyznávané 85 % Mexickým obyvatelstvem, asi 24 % obyvatel USA a více než 40 % obyvatel Kanady).
Protestantství (vyznávané nejvíce v USA, kde protestanti tvoří polovinu obyvatelstva, a v Kanadě, kde tvoří o trochu více než čtvrtinu populace).
Pravoslaví (nejvíce se nachází v USA, kde ho vyznává asi 0,5 %, a Kanadě, kde je to nejrychleji se rozšiřující křesťanská skupina a vyznává ho tam zhruba 3 % populace).
Ateismus (hlavně v Severní Americe — ateisté tvoří 16 % obyvatelstva Kanady, 12 % obyvatelstva USA a méně než 5 % obyvatelstva Mexika; v Jižní Americe jsou asi 4 % obyvatel ateisté)
Judaismus (vyznávaný 2 % obyvatelstva severní Ameriky — asi 2,5 % obyvatel USA a 1,2 % Kanaďanů; v Latinské Americe 0,23 % — nejvíce v Argentině, kde 200 000 obyvatel jsou Židé)
Islám (1,9 % (600 000) Kanaďanů, 0,6 % (1 820 000) obyvatel USA a 0,2 % (<250 000) Mexičanů. Dohromady islám vyznává asi 0,5 % populace Severní a 0,3 % populace Latinské Ameriky. Mezi města Severní Ameriky, kde se nachází mnoho muslimů, patří Toronto, Filadelfie, Detroit a New York.)
Mezi další víry patří sikhismus, buddhismus, hinduismus a v malých počtech bahá'í a animismus.
Jazyky
Jazyky v Americe
V Americe se mluví mnoha jazyky. Některé mají evropský původ, některými mluví domorodci a některé jsou ovlivněny cizími jazyky. Převažujícím jazykem v Latinské Americe je španělština, i když v největším státu Latinské Ameriky, Brazílii, se mluví portugalsky. Vyskytují se zde i regiony, které mluví francouzsky, nizozemsky a anglicky, jako třeba Francouzská Guyana, Surinam a Belize, a na Haiti převažuje haitská kreolština. Indiánskými jazyky se mluví mnohem více v Latinské Americe než v Angloamerice a mezi nejčastější patří nahuatl, kečuánština, ajmarština a guaraní. Několika dalšími indiánskými jazyky se v menší míře mluví v Latinské Americe i Angloamerice. V Latinské jazyce se mluví také dalšími kreolskými jazyky.
Jak už název napovídá, v Angloamerice převládá angličtina. V Kanadě se mluví i francouzsky, kdy tento jazyk převládá v Québecu. Je také důležitým jazykem v Louisianě. Španělsky se hodně mluví na jihozápadě USA, který byl součástí Místokrálovství Nové Španělsko, a to hlavně v Californii a v Novém Mexiku. V současné době se v důsledku imigrace z Latinské Ameriky mluví španělsky po celých Spojený státech. Imigrace všeobecně do Angloameriky přinesla jazykovou diverzitu, jenom v USA existuje asi 300 jazyků, ale většinou z nich se mluví jen mezi malými skupinami imigrantů.
Guayana, Surinam a Belize se většinou nepočítají ani do Angloameriky, ani do Latinské Ameriky, protože jsou jazykově odlišné od Latinské Ameriky, geograficky mimo Angloameriku a kulturně odlišné od obou těchto regionů. V Guayaně a Belize je hlavním jazykem angličtina a v Surinamu nizozemština.
Španělština: zhruba 310 milionů lidí
Angličtina: zhruba 300 milionů lidí
Portugalština: zhruba 185 milionů lidí
Francouzština: zhruba 12 milionů lidí
Kečuánština: 10-13 milionů lidí
Guaraní: zhruba 6 milionů lidí
Čínština: zhruba 5 milionů lidí
Italština: zhruba 4 miliony lidí
Němčina: zhruba 2,2 milionů lidí
Ajmarština: zhruba 2,2 milionů lidí
Mayské jazyky: zhruba 1,9 milionů lidí
Nahuatl: zhruba 1,5 milionů lidí
Tagalog: zhruba 1,5 milionů lidí
Vietnamština: zhruba 1 milion lidí